Model Big Five je široce uznáván jako nejpřehlednější způsob popsání rozdílů v osobnostech. Je to základ většiny moderních výzkumů osobnosti.
Tento 25ti otázkový seznam je založen na scénáři, který jsme sestavili, ve kterém právě vystudovaný člověk hledá práci. Zkus si tento test pro prozkoumání své osobnosti pomocí modelu Velké Pětky a uvidíš, jak si vedeš v 5 dimenzích osobnosti: otevřenosti, svědomitosti, extraverzi, přívětivosti a neuroticismu.
V sobotu půjdeš na velmi důležitý pohovor. Ty budeš:
Relaxovat nebo dělat něco zábavného.
Špatně spát protože se obáváš chyb, které bys mohl/a udělat.
Na místo pohovoru přijdeš o půl hodiny dříve a v čekací místnosti vidíš několik dalších kandidátů. Co uděláš?
Pobavíš se s nimi o pohovoru, společnosti a nabídnuté práci.
Najdeš si tiché místo, odpočíváš a připravuješ se na pohovor.
(Během pohovoru) Tato část pohovoru je bez vedení ve skupině všech sedmi kandidátů. Ty:
Jsi pokorný/á a slušný/á.
Se co nejvíce snažíš ukázat své vůdčí a jiné schopnosti, tohle není chvíle na to držet se zpátky v tom, co všechno dokážeš.
(Nyní je chvíle pro oddělený pohovor) Tazatel se zeptá na tvoje schopnosti. Ty:
Hovoříš o mnoha, mnoha rozdílných schopnostech.
Soustředíš se na jednu nebo dvě schopnosti, a hovoříš o svých výborných znalostech těchto dvou.
Tazatel se zeptá: "Jak ve svém životě pracujete s frustrací?". Ve skutečnosti mám k frustraci vztah takový:
Frustrující zkušenost může být zlepšena přístupem a koneckonců je to příležitost k učení se.
Zanechává mě zněklidněným/ou, rozmrzelým/ou e vyčerpaným/ou.
Zjistíš, že tato pozice vyžaduje mnoho interakcí s dalšími lidmi, a pomyslíš si:
"Skvělé, to je přesně to, co chci."
"Upřednostňuji práci osamotě a možná pro tuto pozici nejsem ideální."
Nezávisle na tom, zda tuhle pozici dostaneš, chceš:
Tychlou a dynamickou práci. Jsi schopný/á dělat několik věcí najednou.
Pomalejší rytmus práce. I když bude denodenní práce trochu monotónní, máš rád/a pocit dobře odvedené práce a stálého vylepšování se v ní.
(Konec pohovoru) Nemyslíš si, že to šlo jedničku. Tvůj přístup je:
Jsem úplně zbytečný/á a nyní se cítím frustrovaně.
No dobře, tak vzhůru na další!
V neděli brzy ráno Tě budí Tvoje nepozvaná kamarádka Monika, která právě vešla dovnitř a říká:
“Opravdu by sis tu měl/a uklidit, vypadá to tu příšerně!”
“Tyjo.... Tvůj domov vypadá tak uklizeně. Jak jsi to udělal/a?"
Tvoje šéfka se ptá, zda jsi připravil/a ten dokument, který potřebovala. Ty:
Jsi již dokument připravil/a a ihned jej předáš.
Omluvíš se jí s tím, že nevěděl/a, že to chtěla rovnou. Slíbíš jí, že to bude hotové během dvou dní.
V sobotu jsi měl/a brunch se svou kamarádkou a šéfovou, Monikou. Chce, aby šel/šla na seznamovací pracovní párty. Ona na žádné ještě nikdy nebyla, Ty ano. Co uděláš?
Řekneš jí, že s ní půjdeš - stejně na tento den nemáš žádné další plány.
Poprosíš jí o odložení akce a vymyslíš si, že už ten den něco máš.
Řekněme, že ses rozhodl/a Moniku doprovodit. Hlavní důvod, proč jsi souhlasil/a, je, že:
Hodillo by se Ti více zdrojů, možná se Ti povede najít nějaké dobré kontakty.
Jsi dobrý/á kamarád/ka a chceš jí pomoci.
Monika je s Tvým rozhodnutím spokojená a říká:
"Věděla jsem, že budeš pro, ale nezapomeň, že je možné někdy říct "ne"."
Díky že jdeš, někdy je docela těžké Tě přesvědčit.
Později chce Monika jít na uměleckou výstavu, co myslíš?
"Vážně? To mi nic moc neříká. Jaktože to neví?"
"To zní skvěle! Zbožňuji umění!"
Na umělecké výstavě narazíš na Lukáše, kterého opravdu nemusíš. Ty:
Se snažíš být milý/á a slušný/á.
Ho ignoruješ a užíváš si výstavy.
Po skončení výstavy Monika navrhuje jít do zábavního parku. Ty:
Se cítíš trochu rozmrzele. Monika by se měla naučit být sama. Nakonec ale řekneš ano.
Souhlas. Zbožňuješ zábavní parky!
Jste v zábavním parku. Při vybírání mezi novými a klasickými atrakcemi, Ty si vždycky vybereš:
Samozřejmě nové atrakce. Mohly by být vzrušující!
Klasické atrakce! Jsou klasické proto, že jsou nejlepší!
Dítě se zasmálo na Moniku, když byla v autíčku. Ty řekneš: "Ah. Ty vždycky bavíš děti." Jak asi zareaguje?
"Tak aspoň děti mne mají rády."
"Stejně jako Ty, Ty vždycky nějak rozšťastníš lidi kolem sebe!"
Při čekání ve frontě se k Tobě najednou neslušně vetře mladík a stoupne Ti na nohu. Vidí výraz Tvého obličeje a řekne Ti, aby ses uklidnil/a. Co uděláš?
Nahlas řekneš, že přijímáš jeho omluvu.
Odejdeš z fronty, nechceš žádné drama.
Jsi připravený/á konečně jít domů. Kolega Ti volá, zrovna když nastupuješ do auta, a říká, že v práci je pohotovost a je potřeba abys okamžitě přišel/la. Co si o tom myslíš?
Ne! Už dost! Můj víkend zatím vypadal jako jedno dlouhé pondělí!
Zní to urgentně a je to součást mojí práce. Potřebuji se tam dostat co nejrychleji.
Po vyřešení pohotovnostní situace chce kolega probrat jeden projekt. Co si o tom myslíš?
Jsem úplně vypatlaný/á, promluvíme si o tom během pracovní doby.
Zajímá mne její přístup k tomuto problému.
Máš jet na pracovní cestu do elegantní kanceláře v Londýně. Ještě jsi tam nebyl/a. Pomyslíš si:
“Jé, tohle je skvělé. Nemůžu se dočkat!"
“Byznys je byznys, nezávisle na tom, kde probíhá."
Tvůj kolega nepochopil nařízení šéfové během meetingu týmu. Ty:
Upozorníš na to během meetingu. Naší prioritou je efektivita.
Řekneš mu to po meetingu, slušně a jemně.
Poté, co máš první meeting za sebou, před dalším máš ještě trochu času. Pravděpodobně:
Půjdeš surfovat internet, abys zjistil/a více o dalším klientovi, se kterým budeš mluvit.
Zahraješ si Words with Friends a nestresuješ se nad dalším meetingem.
Když se ukládáš ke spánku, přemýšlíš o své práci, přátelích a životě obecně. Cítíš se: